Podzimní novela zákoníku práce
30. október 2024
Adéla Baďurová, Martina Nováčková
Zákoník práce s účinností od 1.1.2025
Zákoník práce byl v poslední době předmětem několika změn, přesto si do dnešní doby zachovává svůj charakter předpisu chránícího zaměstnance jako slabší stranu. Aktuálně se však čím dál častěji řeší to, zda naopak obrana jedné strany, zaměstnance, neomezuje přespříliš zaměstnavatele a nečiní tak z pracovního poměru něco, co přestává být pro zaměstnavatele zajímavé. Takový stav je potenciálním rizikem a ve společnosti může vést k obcházení a například tzv. švarcsystému.
Novela, která aktuálně prochází legislativním procesem, je proto často označována jako „flexibilní“. Jejím cílem je snížit rigiditu některých ustanovení tak, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci měli možnost postupovat flexibilně. Pokud by legislativním procesem prošla bez větších komplikací, předpokládá se její účinnost již od 1.1.2025.
Zkušební doba
Kromě některých drobností je vedena hlavní diskuze kolem změny délky zkušební doby. Tato by nově měla být prodloužena ze 3 měsíců na maximálně 4 a u vedoucích zaměstnanců dokonce z maxima 6 měsíců na 8 měsíců. Prodlužována by měla být nejen o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené, ale nově také o „neomluvené zameškání práce“. V případě prodloužení by mělo novelou dojít k upřesnění, že se zkušební doba prodlužuje nikoliv o kalendářní dny, ale o pracovní dny zaměstnance.
Výpovědní doba
Velkou pozornost vyvolává také úprava ve vztahu k výpovědní době. Tato by nově měla začít běžet dnem doručení výpovědi. Přestože se navrhuje zachování délky výpovědní doby (2 měsíce), dochází k jejímu faktickému zkrácení. Zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc by mělo nastat pouze ve vyjmenovaných případech spojených s pochybením zaměstnance (porušování „pracovní kázně“).
Rozvrhování směn
Dle stávající úpravy rozvrhuje pracovní dobu zásadně zaměstnavatel. Výjimkou je možnost pružného rozvržení pracovní doby, kde si sám zaměstnanec může v rámci volitelné pracovní doby sám určit začátek a konec pracovní doby a rovněž výkon práce na dálku (homeoffice). Dle připravované novely má být zaměstnancům po dohodě se zaměstnavatelem umožněno samorozvrhování pracovní doby i v případě, že zaměstnanec vykonává veškerou práci na pracovišti zaměstnavatele, to vše za respektování určitých pravidel (např. maximální délka směny 12 hodin). Samorozvrhování pracovní doby by mělo být umožněno i „dohodářům“.
Výplata mzdy v jiné měně než v českých korunách
Mzda se vyplácí zásadně v českých korunách, výjimku můžou představovat zaměstnanci s místem výkonu práce v zahraničí. Nově bude možné sjednat výplatu mzdy v cizí měně i u zaměstnanců s cizím prvkem (např. s bydlištěm v sousedním státu).
Podržení pozice a opakování pracovního poměru na dobu určitou
Podle novely bude zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec po mateřské nebo otcovské dovolené mohl vrátit na stejnou pozici, z jaké odcházel. Současně se na tuto pozici bude moct vrátit také zaměstnanec, který se vrací po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let. S tímto částečně souvisí také překlenutí zákazu opakování sjednání pracovního poměru na dobu určitou („třikrát a dost“), a to v případě, kdy půjde o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance.
Umožnění uzavření dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na stejný druh práce
Zákoník práce neumožňuje zaměstnanci vykonávat u stejného zaměstnavatele na základě vícero pracovních poměrů práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zaměstnanec tedy nemůže mít se zaměstnavatelem uzavřenou zároveň pracovní smlouvu a některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stejným druhem práce (např. „administrativní pracovník“). Důvodem je ochrana práv zaměstnance (zamezení překročení maximálního rozsahu práce přesčas či ochrana práva zaměstnance na příplatek za práci přesčas). Novela by měla umožnit zaměstnancům na rodičovské dovolené výkon práce na základě nově uzavřené dohody se stejným druhem práce jaký byl sjednán v pracovní smlouvě, a tedy zjednodušit jejich postupné zapojení do pracovního procesu za současného ponechání si výhod plynoucích z uzavřené pracovní smlouvy a rodičovské dovolené (např. zákaz výpovědi).
Mladiství
Změna by měla nastat i pro mladistvé, pro které se sníží věková hranice a nově nebude nezbytné vyčkávat na splnění povinné školní docházky. Dle platné úpravy lze zaměstnat mladistvého, který dovršil 15 let a ukončil povinnou školní docházku, nově by bylo možné zaměstnávat v době letních prázdnin i mladistvých ve věku 14 let bez ukončené povinné školní docházky. Mělo by se samozřejmě jednat o práce lehčího charakteru.
Kromě výše uvedených klíčových oblastí, zpracovává novela i některé další změny. Konkrétní znění celé novely a její účinnost vzhledem k probíhajícímu legislativnímu procesu nyní není zcela jistá, přesto lze očekávat, že k velkým změnám navrhovaných úprav již nedojde.